JAKOU HODNOTU MAJÍ DNES BANKOVKY?
Bankovky nejsou ničím kryté
A zlaté rezervy mizí; kde tedy jsou?
Tzv. zlatý standard je chápán jako způsob krytí měny (bankovek, nebo je kov součástí mincí). Vznikl z obecného přijetí zlata jako obchodovatelné měny. Po přijetí zlatého standardu, mnoho zemí Evropy přejmenovalo svou měnu na koruny, což je odlišilo od jejich původního stříbrného základu (jak je to např. u nás).
Výhodou používání zlatého standardu je dlouhodobá cenová stabilita (zamezení hyperinflace – tzn. hodnota inflace přesahující 100 %). Dále má také za účel udržovat mezi měnami pevný směnný kurz, protože měny jsou tak kryty fixním množstvím zlata. Z toho pak tedy vychází, že účelem je předcházet zvyšování peněz v oběhu.
Klasický zlatý standard fungoval v USA, od kterého se pomalu začalo upouštět v roce 1913, kdy byl založen FED (Federal reserve bank / Federální rezervní banka). Hned rok poté vypukla 1. světová válka. Zajímavá náhoda, ne? Zlatý standard začal být ovlivňován vládními zásahy, které omezovaly směnitelnost bankovek za zlato. Princip zlatého krytí zanikl v USA úplně za vlády prezidenta Richarda Nixona.
Jak jsme asi všichni slyšeli, tak v roce 1931 došlo ke krachu na Newyorské burze na Wall Street, který odstartoval velkou hospodářskou krizi. V tomto roce ukončila zlatý standard také Velká Británie.
Po 2. světové válce se oficiálním platidlem staly bankovky produkované centrálními bankami každé země a princip krytí zlatem už nefungoval v žádné zemi. Zlaté rezervy se stále zmenšovaly a každá centrální banka jich v trezoru má už jen minimum. Mezi měnami se vytvořily proměnlivé směnné kurzy, které vyjadřují sílu ekonomiky dané země. Dnešní bankovky jsou tak produkovány centrálními bankami, které jich mohou produkovat nekonečné množství, protože jejich emise není omezena krytím zlata.
Zlaté rezervy České republiky
První zlaté rezervy na našem území se datují k založení Československa. Rakousko-Uhersko věnovalo 12 tun zlata nově vzniklému Československu. Hlavními zdroji rozrůstajících se rezerv v republice byly malí podnikatelé a velký vývoz cukru do zahraničí. Tímto způsobem se československý zlatý poklad rapidně zvyšoval. V roce 1925 byl objem pokladu 41 tun, v roce 1930 to bylo 69 tun, 1935 už téměř 100 tun a 1938, rok před vypuknutím 2. světové války, to bylo 112 tun.
Po roce 1938 z Československa bylo vyvezeno více než 88 kg zlata Anglické bance a další rezervy putovaly do Německa. Po válce do roku 1989 (tedy do převratu) dokázala republika nashromáždit 102 tun zlata. V roce 1992 před rozdělením Československa byly zlaté rezervy rozdělené mezi Českou republiku a Slovenskou v poměru 2:1. V letech 1993–2000 údajně Česká národní banka prodala 56 tun zlata. Kam se ale podělo? V této době byl guvernérem ČNB Josef Tošovský. Takže jak zhodnotit jeho působení...?
Nyní centrální banka, tedy Česká národní banka, drží zhruba 11 tun zlata. V porovnání se všemi rezervami České republiky ,tvoří ty zlaté jen 0,4 %. Držíme se tak nyní na 70. místě ve světovém žebříčku, co se týče množství vlastněného zlata.