V poslední části jsem se rozepsala především na téma pyramid, uvedla jsem možný účel toho, proč byly postaveny, kdo je mohl postavit, a trochu jsem rozebrala pyramidální energii, která se ve stavbách ve tvaru pyramidy vytváří.

Nyní se zaměřím na archeologické nálezy, a to především kosterní nálezy. Mnohé z nich jsou velmi zajímavé a pozoruhodné. Mohlo by se zdát, že jde o blamáž nebo konspirační vtípek, ale opět se budu snažit se na to podívat z různých zdrojů a úhlů pohledu. Jak vždy předem upozorňuji, tak nechci tímto textem stanovovat jednoznačný názor. Chci, aby každý měl příležitost si udělat svůj vlastní obrázek z nabízených důkazů a podkladů.

Kosterní nálezy neobvyklých velikostí

Protáhlé lebky

Poprvé jsem na tyto fascinující nálezy narazila na Pinterestu, kde na mě fotografie s obřími kosterními nálezy samy od sebe vyskočily. Když jsem rozklikla první nabízenou fotografii, tak jsem objevila mnoho dalších. Nejde tady o jednu či dvě fotografie zobrazující obří lidské kostry. Na internetu se jich nachází už opravdu hodně, čímž klesá pravděpodobnost, že by se jednalo o hromadný vtípek a lidé z různých koutů světa by si z nás dělali blázny. Existují i videa, která dokumentují nález těchto archeologických objevů. Opět bych ale mohla považovat tyto důkazy za rozporuplné. Podívejte se na to sami.

Na druhou stranu je při nejmenším zajímavé, že se o těchto nálezech nedočteme v odborných zprávách a článcích. Ze strany odborníků je informovanost veřejnosti téměř nulová, neboť se jedná o převratné nálezy, které by obrátily dosavadní stavbu dějin a pravdu o našem původu. Jde tedy o kontroverzní téma, které by veřejnosti nemělo být oficiálně řečeno, protože historie, tak jak jsme se ji učili na školách, vyhovuje systému a těm, kteří ho mají pod kontrolou.

Mezi tyto nálezy abnormálních rozměrů patří například lebky protáhlého tvaru a s velkými očními důlky, které byly nalezeny v Peru, na Paracasu (Jižní Amerika). Tyto lebky jsou velmi podobného tvaru jako jsme mohli vidět na artefaktech, které jsem zveřejnila ve článku Odkud skutečně jsme? – 1. část. Jsou opravdu neobvyklého tvaru. Mozkovna tvoří větší část než u normálního člověka a je až o 25 % větší. Na temeni se navíc nacházejí dvě jamky, které u normální lidské lebky nevidíme. Tyto záhadné nálezy zkoumali vědci a v laboratoři proběhl rovněž výzkum DNA. Výsledky byly ještě zajímavější než si zprvu asi všichni mysleli. Nalezené geny se totiž neshodovaly s žádnými dosud známými geny na planetě Zemi. Jde tedy o genetický nález z jiné planety? Navštívili nás v minulosti mimozemské bytosti a křížili se s lidmi na naší planetě? Odkud se tedy tyto velké lebky vzaly? Netají nám historikové něco podstatného? Proč se o těchto nálezech nezmiňují na našich školách?

Jsou zde protiargumenty, možný mimozemský nález sabotují. Prý by se mohlo jednat o záměrnou deformaci lidské lebky. Lidé si prý mohli své lebky ovazovat, aby byly takto protáhlé záměrně. Proč by je to ale asi napadlo? Aby se někomu podobali? Chtěli tak lidé napodobit své „bohy“, kteří přišli od slunce? Kdyby si ovšem lebky skutečně takto ovazovali, nebylo by možné takto protáhnout zároveň mozkovnu a mozek a dosáhnout takové stavby lebky, kterou mají tyto nálezy z Peru. Tady nám myšlenka malinko hapruje. Existují ale i skutečné případy, kdy se prováděla bandáž hlavy již u dětí, aby se lebka formovala už v době vývinu. Na fotce vpravo můžeme vidět příklad bandáže hlavy.

Vědecké výzkumy došly k závěru, že stavba těchto protáhlých lebek z Peru byla dána geneticky a nemohlo k ní dojít pomocí ovazování. Samotná bandáž totiž jen protáhne lebku do výšky, ale nemůže změnit objem mozkovny a změnit i stavby lebečních kostí. Opět připomínám – velké kulaté oční jamky, zvláštní důlky po stranách lebky a jen jedna temenní kost namísto dvou, těžší a větší mozkovna.

Velká škoda je, že tyto studie a výzkumy nebyly oficiálně zveřejněny, aby se dostaly více na oči veřejnosti. Díky tomu tyto objevy ztrácejí na důvěryhodnosti. Samotní vědci, kteří výzkumy prováděli jsou výsledky fascinovaní. Co jim tedy brání v jejich uveřejnění? Zboří se tím historie, tak jak ji známe. Jiné články zase předkládají pouze verzi o bandáži hlav a tímto vysvětlují vlastně celou „záhadu“ nálezu protáhlých lebek. Ano, hlavy si lidé obvazovali, jak bylo již řečeno. Ale existují dva druhy nálezů takovýchto lebek, z čehož ten jeden druh se nedá dobře obhájit pouhým bandážováním. Zdroje informací jsou tak rozporuplné a musíme v nich hledat mezi řádky a propojovat si fakta.

Obří kostry

Mezi další zajímavé archeologické nálezy se řadí obří lidské kostry. Tedy ony vypadají jako lidské, ale patřily tyto kostry opravdu našim předkům? Spíš se doslýcháme, že lidé z naší historie byli menšího vzrůstu než jsme my teď. Jednalo se tedy o nějaké zkřížené rasy? Mohlo křížení probíhat mezi obyvateli Země a mimozemskými bytostmi?

Informace o těchto gigantických kostrách ze strany mainstreamových médií je čtenářům podaná jako novinářská kachna a podvrh na lidi. Vysvětlení je tak podle nich jednoduché. Někdo si hrál s fotografií nalezené lidské kostry a vytvořil tak umělou senzaci, která vzbudila ve čtenářích nadšení. Ve shrnutí to trochu vypadá, jakoby si mainstreamové noviny dělaly z lidí legraci, že takovýmto bludům uvěřili. Tak to tedy alespoň na mě působilo.

Na základě těchto koster (nebo částí koster) bylo řečeno, že tyto obří lidské bytosti, nebo-li obři, dosahovali výšky až 3 metrů. Například nalezená stehenní kost (roku 1950 v Turecku) měří 120 cm, což je pomalu výška samotného člověka (když budu brát člověka menšího vzrůstu). Další takovýto nález pochází z Argedavy v Rumunsku. V roce 1940 jeden z místních obyvatel zde nalezl obří lidskou lebku, kterou předal archeologům k výzkumu. Odpovědi z jejich strany se ale nikdo nedočkal a lebku s dalšími kosterními nálezy už nikdo neviděl. V této oblasti bylo nalezeno celkem 80 koster, které byly většinou kompletní, takže se nejednalo jen o útržky kostí. Mezi nálezy byly mimo jiné hrnce naplněné zrnem, šperky, úlomky nádob a 3metrové sochy. Velmi pozoruhodné objevy, ne? Co je zajímavější je, že o těchto objevech se nemůžeme dočíst z oficiálních a vědeckých článků. Nálezy podle místních obyvatel už nikdo neviděl. Neměly by být spíš zveřejněny někdy v muzeu, aby si lidé mohli udělat představu, kdo zde žil? Neměli bychom se o tom dozvídat ze stran archeologů, vědců a seriózních novinářů? Ale kdo je dnes seriózní...

Kosterní nálezy zde ale nekončí. Obří kostry lidé nalézali po celém světě. Např. v USA ve státě Tennessee, dále ve Wisconsinu, Utahu a Nevadě. Všechny nalezené kostry dosahovaly výšky zhruba kolem 2 metrů. Objevy probíhaly v průběhu 19. století. Další objevy bychom našli v Austrálii, Polsku nebo Egyptě, kde byla nalezena mumie ženy, která dosahovala výšky 2 metrů. V Gruzii byla nalezena lebka, která se podobá té lidské, ovšem je třikrát větší než máme my. V návaznosti je třeba podotknout, že území naleziště zasáhlo velké zemětřesení a zcela změnilo povrch.

Ve střední Africe to byl zase nález 12 mužských těl, která dosahovala délky přes 3 metry a měla dvě řady horních a dolních zubů.

V univerzitní knihovně v Oxfordu je uložen záznam, který referuje o středověkém nálezu obří lidské kostry, která dosahovala výšky 4 metrů a měla zuby velké 17 centimetrů.

Obři nalezení v Číně měli do výšky 3 až 3,5 metrů a mohli vážit okolo 400 kg.

Zajímavá je také australská oblast Basarsta, kde byly objeveny artefakty neobvyklé hmotnosti a velikosti jako je různé nářadí, nože a sekery. Nástroje byly tak těžké, že by je těžko mohli používat lidé jako my každodenně. Mezi další zajímavosti se řadí úlomky z kostry z jejichž analýzy lze odhadnout výšku člověka na 7,5 metrů a stáří na zhruba devět milionů let.

Nejde tedy o náhody, ale opravdu o hromadné archeologické objevy, které se velmi podobají.

Nález gigantické lidské kostry poblíž Říma dosahoval výšky přes 2 metry, což v době ve které tento člověk žil bylo velmi raritní, když průměrný muž tenkrát dosahoval výšky zhruba 167 cm. Tento římský exemplář je výjimečný tím, že potvrzuje gigantismus již dávných dob. Tzn., že tito „obři“ jsou na planetě Zemi již dlouhá léta.

Obři z mýtů, bájí a Bible

O obrech už jsme mohli slyšet např. ve školách z různých mýtů a bájí. Kde je ale vcelku zásadní zmínka o obřích bytostech, je Bible. Píše se v ní o tzv. Nephilim -  padlích, a to již v první knize Genesis (první kniha Mojžíšova, první hebrejská a křesťanská Bible). Kdežto Bible samotná používá namísto Nephilim název obři. Zde je pro představu kousek z textu, kde je evidentní o kom se píše: „Všichni lidé, které jsme tam viděli, mají velkou velikost. Viděli jsme tam Nephilim. Vypadali jsme jako kobylky v našich vlastních očích a my jsme se na ně dívali stejně.“

Další zmínka o obrech byla zaznamenána židovským učencem a historikem Flaviem Losephusem (kolem roku 37 n. l.), který psal o počátcích křesťanství. Psal o obřích lidech, kteří vypadali na pohled děsivě.

Dokonce i americký prezident Abraham Lincoln učinil prohlášení o tom, jak spatřil naleziště kosterních pozůstatků obrů: „Oči tohoto zaniklého druhu obrů, jejichž kosti vyplnily mohyly Ameriky, hleděly na Niagáru, tak jak na ni hledíme my.“

A co taková legenda o Gilgamešovi? O babylonském králi? Epos pochází z doby 2. tisíciletí př. n. l. Byla tato postava jen mýtus, nebo byl Gilgameš skutečný? V roce 2002 u řeky Eufrat poblíž ruin starověkého města Uruku byla nalezena 8 metrů dlouhá struktura. Je možné, že by v ní mohl být ukryt hrob krále...

Řecké legendy jsou zase protkané obry s jedním velkým okem uprostřed hlavy, tzv. Kyklopové.

Jsou to všechno jen spisy ničím nepodložené, těžko bychom si z toho mohli utvořit seriózní a důvěryhodné informace. Ale stejně, když nad tím tak přemýšlím, tak přeci ti, kteří tyto báje a legendy sepsali museli mít o těchto bytostech alespoň nějakou minimální představu. Že by měli tak bujnou představivost? Tvoříme většinou ze svých vlastních postřehů a zážitků. Něco nového jsme postřehli a chceme to zaznamenat. Jen nevím přesně jak, když to byl náš první zážitek. Takže podle mě se tito spisovatelé museli také něčím, tedy spíš někým, inspirovat...

Jak to shrnout?

Důkazní archeologické nálezy jsou nepopiratelné. I když podle mainstreamu jde popřít všechno. Všechno má jednoduché a „logické“ vysvětlení. Takovéto články nám ale nedávají prostor pro přemýšlení, úvahu a diskuzi. Zkrátka přijdou s jasným argumentem a utnou čtenářům tipec. To je můj pohled.

Obří lidé jsou ale i dnes mezi námi. Určitě jsme o nich mohli slyšet. Většinou je jejich abnormální výška spojena s chorobou – tzv. akromegalií. Tedy nadměrná tvorba růstového hormonu. Zdali tomu tak bylo i u těch obrů v historii. Těžko říct, ale nemohlo by jít i o nějakou genetickou mutaci Zkřížení s bytostmi, které nepocházejí z planety Země? Určitě mi nejvíc fascinující přijdou protáhle lebky, u kterých bylo vědecky prokázáno, že jejichž geny nejsou srovnatelné s geny námi známými. To je myslím hodně silný podklad pro zkoumání našeho skutečného původu. A velmi důležité téma k rozřešení, aby se o tom dozvěděla i veřejnost. Je tu ale hrozba, že by to naprosto překopalo dosavadní představu o světě.